Muškátový ořech celý

Muškátový oříšek se používá do omáček, vývarů a při pečení masa. V italské kuchyni se přidává do smetanových a sýrových omáček na těstoviny. Nejvíce aroma získáme, pokud oříšek nastrouháme až při přípravě pokrmu (více).

Jiné názvy: macis

Anglický název: nutmeg, mace

Latinské jméno:Myristica fragrans

Používaná část rostliny: semena, míšky

Chuť a vůně: aromatická, hořká vůně s teplým tónem

Zeměpisný původ: Indonésie

Použití muškátového ořechu v kuchyni

Muškátový květ i ořech mají podobné aroma, jen květ má výraznější a poněkud „uhlazenější“ vůni. Květ je také světlejší, proto se častěji používá do smetanových omáček a světlých vývarů, kde by byl tmavší ořech nežádoucí. Malé množství muškátového ořechu nebo květu najdeme ve velkém množství receptů. Dodává pokrmům příjemné kořenité aroma, aniž by je příliš chuťově ovlivnil.
Muškátový ořech se používá do masových směsí, do uzenin, do polévek, sýrových pokrmů (fondue) nebo do čajového pečiva. V Itálii je velmi oblíben na přípravu těstovin, zejména plněných raviol a lasagní. Ravioly se plní směsí ze špenátu nebo mletého masa ochucené muškátový ořechem a poté se vaří a podávají se s různými omáčkami. Mletý muškátový ořech rychle ztrácí své cenné aroma, proto se nejčastěji skladuje v celku a strouhá se až při vaření do pokrmu.
Muškátový květ nejčastěji najdeme ve vývarech, smetanových nebo sýrových omáčkách. Používá se i do světlého pečiva jako jsou koblihy, vánočky, nebo štoly. Celý květ se také používá na aromatizaci olejů, které se poté používají do zeleninových salátů nebo na přípravu marinád. Muškátový květ obsahuje velké množství olejů, které znesnadňují jeho zpracování v domácnosti, proto se prodává a používá převážně mletý.

Historie muškátového ořechu

Muškátový ořech dovezli do Evropy prvně arabští obchodníci v 11. století. Ale protože tehdy rostl jen na několika malých ostrovech v dnešní východní Indonésii, byla jeho cena tak astronomická, že se jako koření takřka nepoužíval. Teprve v 16. století, kdy portugalské lodě dopluly do Indie a objevily slavné ostrovy koření – Moluky, rozběhl se velký obchod s tímto kořením. V 17. století získali nad oblastí nadvládu Holanďané a podařilo se jim získat na produkci muškátového ořechu monopol. Několik málo ostrovů, kde Muškátovník pravý (Myristica fragrans) rostl, obsadili a pečlivě hlídali, aby se nikomu nepodařilo získat sazenici tohoto vzácného stromu. Obchody řídila mocná Východoindická společnost, která dosahovala astronomických zisků, měla vlastní armádu a razila vlastní mince. Holandský monopol se podařilo prolomit Francouzům, když se jim podařilo v 18. století propašovat zdravé sazenice z ostrova Banda. Pěstování muškátového ořechu se rozšířilo po celé Indonésii a do Grenady (ostrovní stát v Karibiku).

Pěstování a zpracování muškátového ořechu

Muškátovník pravý (Myristica fragrans) je stálený strom vysoký 5-15 m se sytě zelenými listy 10-20 cm dlouhými. Drobné květy připomínají květy konvalinky. Plodem jsou bobule podobné meruňkám okrově žluté barvy. Ve zralosti plody pukají a odhalují semeno pokryté masitým míškem, rozděle¬ným na 10-15 úzkých, jasně červených proužků. Tento míšek se ze semen strhává, suší se, a když zlatově zežloutne, prodává je jako „muškátový květ“. Vlastní semeno je ještě kryto tvrdou skořápkou, po jejímž odstranění zbude vlastní "jádro" (endosperm) se síťovaným povrchem a bělošedě mramorovaným obsahem, nazývané "muškátový ořech".