Kampotský pepř bílý

Bílý pepř

Získává se z vyzrálých kuliček pepře, které se po sklizni namočí na několik dní do tekoucí vody. Ve vodě slupka nabobtná a praskne. Kuličky potom farmáři ručně propírají a zbavují všech nečistot a rostlinných zbytků. Nakonec se pepř rozprostře na velká síta, kde slunce kuličky vysuší a vybělí na požadovaný odstín slonové kosti. Bílý pepř tím získá čisté pepřové aroma, je nejsilnější a nejaromatičtější. Na rozdíl od komerčně produkovaných bílých pepřů nemá nežádoucí aroma připomínající síru.

Kampotský pepř

Tento pepř je pěstovaný v horách jihovýchodní Kambodže, v provincii Kampot a Kep. Jedná se o kultivar pepře (pipper nigrum), který plodí menší množství plodů s výraznější chutí a vůní. Tento kultivar se příliš nehodí na průmyslové pěstování pepře, protože je náročný na péči i prostředí, kde roste. Proto se pěstování věnuje pouze malé množství farmářů, kteří vyprodukují velmi omezené množství pepře. Svého pepře si ovšem velmi cení a dávají mu maximální péči a čas. Všechen pepř je ručně sbírán a několikakrát tříděn a separován, aby všechny kuličky byly správně zralé, čisté a usušené. Ihned po usušení je vakuově zabalen a letecky doslán do Evropy.

Co je a co není Kampotský pepř

Stejně jako pravé šampaňské musí pocházet výhradně z francouzského regionu Champagne a Cognac ze stejnojmenné francouzské oblasti, podléhá i Kampotský pepř nepřísnějším pravidlům mezinárodní regionální ochrany PGI (Chráněné zeměpisné označení). Pravým Kampotským pepřem tedy nikdy nemůže být jakýkoliv pepř vypěstovaný mimo vymezené území kambodžských provincií Kampot a Kep. Ochrana se však nevztahuje pouze na samotné pěstování v unikátním mikroklimatu na úpatí hor Dâmrei. Přísné specifikace zakazují i jakékoliv zpracování mimo tuto certifikovanou oblast. Pokud by byl pepř vypěstován v jiné části Kambodže nebo odvezen ke zpracování a fermentaci mimo hranice regionu, ztrácí nárok na toto prestižní označení. Kampotský pepř tak představuje záruku absolutní autenticity, tradičních postupů bez chemie a dohledatelného původu přímo od místních farmářů.

Certifikace PGI Mrech Kampot / Poivre de Kampot

Naše pepře hrdě nesou oficiální evropskou certifikaci PGI Mrech Kampot / Poivre de Kampot (Chráněné zeměpisné označení), která zákazníkům garantuje tu nejvyšší možnou kvalitu a 100% původ. Tento certifikát je nekompromisní zárukou, že pepř byl vypěstován i zpracován výhradně v certifikované oblasti kambodžské provincie Kampot tradičními, ekologickými postupy bez použití syntetických hnojiv či pesticidů. Pro vás to znamená jistotu, že dostáváte autentičtí, ručně sbíraný a pečně tříděný produkt s trasovatelným původy přímo od místních drobných farmářů, který si zachovává svou charakteristickou, světově uznávanou chuť a vůni.

Kampotský pepř není obchodní značka

Kampotský pepř není obchodní značka ale kolektivní ochranná známka. Když se na přelomu tisíciletí tento kambodžský klenot dostal na evropský trh, první dovozci se pokoušeli zaregistrovat si název „Kampotský pepř“ jako vlastní ochrannou známku a získat tak na trhu exkluzivní monopol. Tento pokus o přivlastnění názvu byl však zamítnut a zablokován. Místo komerční značky totiž Kampotský pepř získal statut chráněného zeměpisného označení (PGI) pod správou asociace KPPA. To znamená, že název nepatří žádné konkrétní firmě ani dovozci, ale výhradně samotnému regionu a všem místním farmářům, kteří dodržují přísná pravidla a tradice pěstování. Díky tomu je Kampotský pepř poctivým veřejným bohatstvím regionu, nikoli produktem jediné značky.

Jaký je rozdíl mezi klasickým pepřem a kampotským pepřem

Je to stále pepř, ale sklizen v době plné zralosti, rychle a šetrně zpracovaný a během několika týdnů dopravený na váš stůl. Klasický pepř je sklízen kombajny, fermentován v obřích silech a uskladňován v kontejnerech po dobu několika měsíců. Výsledek je potom stejný, jako když ochutnáte rajče utržené v červenci z keře a rajče koupené v únoru v supermarketu. Jahody ze zahrady a jahody dovážené ze Španělska nebo Egyptu.

Proč je kampotský pepř tak drahý?

Kampotského pepře se vyprodukuje pouze omezené množství, a přitom se na jeho výrobě podílí mnoho lidí. Pepř se sklízí déle než obvykle, aby se rozvinula jeho chuť. Tím ale část úrody přezraje, sežerou ho ptáci a poškodí počasí. Pepř potom neputuje do Evropy kontejnerovou dopravou ale letecky, abychom ho dostali na stůl co nejčerstvější.