Vanilka celá

Vanilkové lusky odrůdy Bourbon z Madagaskaru. Velikost 13 - 15 cm, obsah vlhkosti: 25-30%.

Vanilkové lusky - černý zázrak z Madagaskaru

Vanilka pěstovaná na Madaskaru, odrůda Bourbon, kategorie 13 - 15 cm 1 lusk váží průměrně 2,5 g. Vanilkové lusky jsou balené po jednom kuse do vakuového sáčku, nebo dvou kusech do zkumavek.

Použití vanilky v kuchyni

Mimo čokoládu se v Evropě vanilka používala a dodnes používá do množství sladkých jídel, je důležitou součástí čajového pečiva, ovocných i čokoládových dezertů a samozřejmě pudingů a sladkých omáček. Pověstná je samozřejmě vanilková zmrzlina. Do naprosté většiny těchto výrobků se však nepoužívá přírodní vanilka ale mnohem levnější syntetický vanilín. Ten se vyrábí poměrně snadno z dřevěného odpadu v papírenském průmyslu. Čistý vanilín má vůni podobnou přírodní vanilce ale postrádá její jemnou chuť i vůni.

Celou vanilku můžete zpracovat několika různými způsoby

• Můžete jí použít na aromatizaci cukru. Celý lusk dáme na dno cukřenky, zasypeme cukrem krystalem nebo moučkou. Protože cukr snadno absorbuje vůně, za necelý týden již máme krásně vonící cukr. Jeden lusk vám vystačí určitě na 5 kg cukru.
• Můžete jí dát do alkoholu jako je rum, medovina nebo vodka opět nechat několik dní aromatizovat. Takový vanilkový rum nebo vodka jsou skvělé do míchaných nápojů i samozřejmě přímo k pití.
• 2 vanilkové lusky můžeme rozmixovat s 0,5 kg krystalového cukru získat tak 100 % přírodní vanilkový cukr.
• Při příravě omáček nebo pudingů dáme vanilkový lusk do studeného mléka a vyvaříme ho. Vanilku na závěr samozřejmě vyndáme a po opláchnutí ji můžeme zužitkovat třeba do výše zmíněného vanilkového cukru.
• Do těst, nebo tam kde je v receptu mletá vanilka se používá dužina z lusku. Ostrým nožem vanilu podélně rozřízneme a vyškrábneme droboučká černá semínka, která se dále používají.

Lidé se stále více obracejí k přírodě a k přírodním produktům a místo syntetických aroma používají pravou vanilku, mandle nebo pistácie. Mohlo by se zdát, že vanilinový a vanilkový cukr je to samé, ale kdo je jednou ochutnal, poznal veliký rozdíl.

Historie vanilky

Původní domovinou vanilky je oblast Yucatanu (jižní Mexiko, Guatemala a Belize) a místní kultury ji používali do nápojů, jejíž hlavní složka byl kakaový prášek rozmíchaný ve vodě a dochucený různými druhy koření. Kromě vanilky používali také nové koření nebo skořici, ale i chilli a pepř. Pití čokolády bylo velice obřadní a často se používalo pro kultovní účely.

První Evropan, který ochutnal čokoládu, byl Herman Cortéz, který si vynutil 14. listopadu 1519 audienci u aztéckého vladaře Moctezuma. O tři roky později dobyl hlavní město Tenochtitlan a Aztézká říše přestala existovat.

V Evropě se vanilka z počátku používala pouze ke stejnému účelu jako v Jižní Americe, a to k dochucení čokolády. Ta se stala 17. století velice oblíbenou a módní záležitostí mezi evropskou aristokracií. Byla připravována téměř výhradně sladká a hlavní změnou bylo použití mléka místo vody.

Pěstování a zpracování vanilky

Vanilka je plodem bíle kvetoucí orchideje. Sklízí se jako dlouhé zelené tobolky, které nemají žádnou chuť ani vůni. Aromatické látky jsou vázány na glykosid a musejí se uvolnit fermentací podobně jako u kávy, čaje nebo kakaových bobů. Tento proces trvá několik týdnů až měsíců a sestává se z máčení v horké vodě a pařením na slunci. Do konce fermentace ztratí vanilka asi 80% objemu a před expedicí ještě zraje měsíc až dva, aby se plně rozvinula její vůně i chuť. Než se vanilka dostane k zákazníkovi, trvá to často i rok od sklizně. Právě pracnost a zdlouhavost výroby dělá vanilku velmi drahou a ceněnou.

Vanilka se do prodeje dostává celá nebo mletá, popřípadě již namíchaná s cukrem jako vanilkový cukr. Při nákupu celých vanilkových lusků sledujete, jestli není vyschlý a zlámaný. Lusky jsou totiž měkké a pružné ale špatným skladováním vysychají a ztrácí aroma. Z tvrdých lusků nelze použít dužinu, která se používá do pečiva.

Vanilka v kostce