Kmín drcený

Český kmín vypěstovaný i zpracovaný v Čechách. Kmín je při drcení několikrát čištěn a zbaven všech vláken a prachových částic. Drcený kmín přidává se do polévek, omáček, k masům nebo do salátů. Výborně se hodí do světlých omáček nebo salátových zálivek, kde by celý kmín vadil. Také se přidává do domácího chleba a pečiva.

Použití kmínu v kuchyni

Kmín má v české kuchyni své neodmyslitelné místo, protože ho používáme již tisíce let. Kmín byl po dlouhá staletí jedním z mála koření běžně k dispozici, proto se používal a používá téměř všude. Na brambory, do polévek, k vepřovému masu, do omáček, do salátů, k drůbeži (kachna a husa), do luštěnin, do uzenin, do pomazánek, do pečiva, při výrobě sýrů, atd.

Esenciální oleje obsažené v kmínu se používají i průmyslově na výrobu likérů, ústních vod, zubních past nebo žvýkaček.

Přesto že se nejčastěji používají jako koření semena kmínu, jedlá je celá rostlina. Lokálně se používají i listy (např. do salátů) i kořen.

Historie kmínu

Kmín je jedním z nejstarších koření. Víme, že byl používán ve starém Egyptě již 3000 let př. n. l., kmín byl nalezen v pyramidách jak v pokrmech zanechaných zemřelým, tak samotný, pro svoji údajnou kouzelnou moc. Byl používán ve starém Řecku i Římě jako jídlo i jako lék. Řecký lékař Dioscorides často doporučoval olej z kmínu na různé kožní potíže. Armáda římského císaře Julia Césara byla zásobována chlebem z kořene kmínu, a sám císař ho měl ve velké oblibě. Během středověku se kmín rozšířil po celé Evropě a začal se hojně používat do pečiva i do likérů.