Majoránka

Drcená majoránka pěstovaná a zpracovávaná v Německu.

Majoránka od sousedů

Tato naše majoránka je pěstovaná a zpracovávaná v Německu, přesně ve spolkové zemi Durynsko. Pěstování původního druhu v mírném pásmu zaručuje krásnou, silnou vůni, kterou známe z majoránky vypěstované v českých horách. Její silnou vůni oceníme při přípravě polévek, omáček, nádivek a bramborových jídel.

Použití majoránky v kuchyni

Majoránka (Majorana hortensis) je oblíbená bylina s jemně sladkou, kořenitou vůní a lehce nahořklou chutí. Je hojně využívána v české, italské i francouzské kuchyni a často se přidává do polévek, omáček, masitých pokrmů a luštěnin.

Tradiční použití majoránky

1. Bramboračka a guláš – majoránka je nepostradatelnou součástí tradiční české kuchyně, zejména v bramborové polévce, guláši nebo bramborácích.
2. Luštěniny – přidává se k čočce, fazolím a hrachu, protože podporuje jejich stravitelnost a pomáhá proti nadýmání.
3. Masité pokrmy – skvěle dochutí pečená masa, sekanou nebo játrovou paštiku.
4. Bylinkové máslo a pomazánky – aromatická majoránka v kombinaci s máslem nebo tvarohem dodá pomazánkám lahodnou chuť.

Netradiční použití majoránky

1. Bylinkový čaj – majoránkový čaj je skvělý při nachlazení, pomáhá uvolnit zahlenění a zklidňuje trávení. Stačí zalít lžičku sušené majoránky horkou vodou a nechat 5 minut louhovat.
2. Dezerty – překvapivě dobře se hodí i do sladkých jídel, například do perníku nebo domácího sušeného ovoce v medu.
3. Domácí sirupy a likéry – majoránka dodá jedinečnou chuť domácím likérům nebo bylinkovým sirupům, které se skvěle hodí do čaje nebo limonád.
4. Olej s majoránkou – vyluhovaná majoránka v olivovém oleji vytvoří aromatickou přísadu do salátů či pečené zeleniny.
5. Aromaterapie – majoránka může být součástí bylinkových polštářků, které podporují klidný spánek.

Majoránka je tedy mnohem univerzálnější, než se na první pohled zdá. Nebojte se ji vyzkoušet i v méně obvyklých kombinacích!

Historie majoránky

Majoránka, jako domácí rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky od Perských kronikářů, Římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky a silné afrodisiakum, proto se používala hlavně při přípravě mastí a tinktur. Při svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes.

Majoránka zahradní, ilustrační fotka: Shutterstock

Pěstování a zpracování majoránky

Majoránka se dnes nejčastěji pěstuje v Egyptě a jižní Evropě. Sklizené rostliny se suší a poté se strojově oddělují lístky od stonků. Nyní se používají dva druhy sušení. Klasický způsob je sušení teplým vzduchem, což je jednoduché, rychlé a levné. Druhý způsob poté využívá sušení mrazem, kdy se rostliny hluboko zmrazí a suchým vzduchem zbaví rostliny vlhkosti. Tento způsob sušení zachovává maximální množství aromatických látek, které se teplem uvolňují a unikají spolu s vlhkostí.

Majoránka v kostce