Tymián

Jemně aromatická bylinka a nejčastěji se přidává ke zvěřině, skopovému nebo hovězímu masu. Výborně se kombinuje s červeným vínem při pečení masa. Tymián se také přidává do omáček nebo do luštěnin (více).

Jiné názvy: mateřídouška

Anglický název: thyme

Latinské jméno:Thymus vulgaris

Používaná část rostliny: listy

Chuť a vůně: silně aromatická, nahořklá, s mírným kouřovým nádechem

Zeměpisný původ: jižní Evropa

Použití tyminánu v kuchyni

Tymián je velmi oblíbený v jihofrancouzské kuchyni, kde se používá s dalšími čerstvými bylinkami do omáček, polévek, uzenin a při dušení mas. Je také součástí známé směsi bouquet garni (spolu s petrželí, estragonem, bobkovým listem, šalvějí a česnekem) nebo provensálské bylinky (Herbes de Provence) obsahující dále levanduli, rozmarýn, saturejka, estragonem a další bylinky. Ve střední Evropě se tymián s oblibou používá do smetanových omáček, k rybám, skopovému a zvěřině. Často se přidává do čočky nebo fazolí a to nejen pro svoje aroma, ale také proto svoje pozitivní účinky na trávení.

Tymián se používá i na přípravu bylinkových másel, ochucených majonéz, hořčic, nebo bylinkových dresinků. Pro tuto přípravu se často kombinuje se saturejkou, bazalkou, česnekem a citronovou šťávou a kůrou.

Celé čerstvé bylinky se používají na aromatizaci olejů a octů, které se dále používají na dochucení zeleninových salátů nebo na přípravu marinád na grilování masa.

Pozitivní účinky tymiánu

Středověké herbáře doporučují tymián jako prostředek proti křečím a infekcím v ústní dutině. V dobách morových epidemiích (15.-16. století) se tymián používal jako jeden z mála účinných léčivých prostředků a v roce 1725 německý lékárník poprvé izoluje esenciální olej thymol, který je velmi účinným antiseptikem o odhaluje jeho příznivé účinky.

Historie tymiánu

Silně aromatický tymián se používá již po tisíce let. První zmínky máme od starých Egypťanů, kteří ho používali na balzamování těl i léčení zranění. Tymián skutečně obsahuje silné antiseptikum ničící choroboplodné zárodky a jeho užití pro tyto účely bylo více než vhodné.

Ve starém Řecku i Římě byl tymián používán k léčebným účelům a také jako obětní bylina a kadidlo, které hořelo na oltářích uvnitř chrámů.

Pěstování a zpracování tymiánu

Tymián je malá, vytrvalá bylina rostoucí divoce v teplých částech Evropy i severní Ameriky. Dorůstá výšky až 20 cm a na dřevnatém stonku vyrůstají malé, tuhé, šedozelené listy a vykvétá malými, bělo-růžovými kvítky. Velmi aromatická rostlina se sklízí nejlépe před vykvetením (duben-květen), kdy se aromatické látky částečně přesouvají do květenství. I když existuje více jak 100 odrůd a hybridů tymiánu, pro kulinářské účely se používají převážně dva druhy. Tymián obecný (Thymus vulgaris) a Citronový tymián, který má specifické aroma po citrusech.

Z tymiánu se také získává esenciální olej thymol, který používá v medicíně. Thymol je velmi silné antiseptikum ničící bakterie a houby a často je součástí zubních past a ústních vod.