Koriandr celý

Koriandrová semínka se používá na nakládání zeleniny a hub. Celý koriandr je i jedním ze základních koření indické a mexické kuchyně.

Použití koriandru v kuchyni

Koriandr je jedna z mála kulturních plodin, která se v kuchyni zužitkuje úplně celá. Kromě semen koriandru se používají i koriandrové listy a kořen.Koriandr je velmi oblíbený v evropské i indické kuchyni. V indické kuchyni je důležitou složkou různých kari nebo garam masaly (spolu s pepřem, cuminem, kardamomem, muškátovým ořechem, hřebíčkem a skořicí) a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Celý koriandr se často kombinuje s cuminem, obě koření se poté nasucho praží a pak se rozemelou.V Evropě se koriandr používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Lehké a nevtíravé aroma koriandr se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je také oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se používá do houbových omáček, polévek nebo třeba i při nakládání hubKoriandr je často součástí i arabské kuchyně. Nejčastěji ho nalezneme v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa.Semena koriandru mají využití i medicíně, a to jak v přírodním léčitelství, tak pro farmaceutické společnosti. Olej ze semen má silné antibakteriální účinky a používá se například na léčbu vředů nebo revmatizmu.

Listy koriandru se používají převážně v Asii a Mexiku. Evropa místo koriandru používá raději petržel, která má podobné chuťové vlastnosti. Avšak v Thajsku nebo ve východní Indii jsou listy koriandru velmi populární a nechybí v žádné polévce nebo vývaru. Často se objevuje v různých zelených kari pastách nebo čatný. Velké oblibě se zelený koriandr těší v mexické kuchyni, kde se používá do polévek, sals nebo salátů. Typickým použitím je v guacamole, což je studená omáčka připravovaná z avokáda, rajských, cibule, citronové šťávy, chilli, česneku a zeleného koriandru.

Historie koriandru

Lidé pěstují a používají koriandr již více jak 3500 let. Po celá tisíciletí to byla bylina, které si lidé vážili pro její léčivé vlastnosti. O koriandru píše takřka každá kultura, která se Evropě nebo Asii objevila. Zmínka je v sanskrtských textech, staroegyptských papyrech, Bibli (kde ho přirovnávají k maně), ve spisech řeckého lékaře Hippokrata, nebo římského lékaře Plinia. Římané také rozšířili koriandr po celé Evropě a používali jak k léčení, tak při vaření. Římská armáda byla například zásobována chlebem s kořenem koriandru a maso balily do koriandrových listů, aby ho ochránili před zkažením. Že tento způsob byl velmi účinný, zjistili vědci z kalifornské univerzity v Berkeley v roce 2004. Z listů koriandru izolovali sloučeninu dodecanal – která je velmi účinná při boji se salmonelou. A to dokonce dvojnásob účinná oproti běžně používaným antibiotiků.

Pěstování a zpracování koriandru

Koriandr setý (Coriandrum sativum) je jednoletá bylina dorůstající 30-50 cm, se složenými listy a malými bílými kvítky. Semena jsou drobné kuličky světle hnědé barvy. Koriandr se pěstuje buď pro listy a pak se sklízí, jakmile jsou listy vhodné velikosti, stejně jako například petržel nebo libeček. Nebo se pěstuje pro semena, a pak se nechá plně vyzrát a uschnout, listy ani kořen již pak nelze využít.

Nať i listy mají velmi výraznou a specifickou vůni, kterou lidé buď obdivují, nebo je odpuzuje. Nikoho však nenechá lhostejným.